Miluji psaní příběhů a miluji 1D, tady bych to příležitostně ráda spojila dohromady. Jsi-li hater, můžeš záložku klidně zavřít, tady Ti pšenka nepokvete =P Díky všem, kteří sem zavítají a nějakou chvíli pobudou!
Trailer k blogovému románu "I wanna be with you"

Jak to bude dál s povídkami?

13. října 2014 v 19:20 | P. |  Od srdce
"Celý článek"



Přeji krásný pondělní večer, alespoň v rámci možností!
Jelikož je tento blog takový můj soukromý svět, snad mi prominete, když si tu dovolím vylít srdíčko. Kdo nechce, číst to samozřejmě nemusí, stejně s extrémním zájmem nepočítám, ale svědomí do mě hučí, abych to ze sebe dostala, a protože se nechci hádat, rozhodla jsem se jej poslechnout =)

Pár z vás - většinou věrných čtenářek - se mě ptalo, jak to dál plánuji s povídkami.
Má odpověď?
Nevím.
Zájem klesá s každým dnem a teď nemluvím jen o IWBWY. Mířím i k FF, jež jsou umístěné v poznámkách na naší facebookové stránce. Porovnám-li třeba desátou povídku, co se objevila, a tu poslední, je rozdíl i 40 čtenářů (měřeno lajky). Což není zanedbatelné číslo.

Před pár dny jsem se ptala, kdo by byl PRO novou jednodílovku, jelikož se na stránce dlouho žádná neobjevila. Výsledek?
8 lajků, přitom je na stránce přes 7.000 lidí... Sami musíte uznat, že to člověka právě nenakopne, snad naopak. Proč se snažit dál? Když zájem prakticky není? Já vím, že jsou mezi vámi slečny, co mě podporují od začátku a stojí při mně, moc vám za to děkuji a jsem si vaší podpory vědoma, vážím si jí. A jsem osudu vděčná za to, že jsem vás "poznala" ♥ Nicméně, zkuste se vžít do mé kůže =/ Věnuji povídkám čas, dávám do nich srdce, píšu i na vysoké v pauzách mezi přednáškami a následně se s lidmi chci o to podělit. Podělit se o část svého vlastního JÁ, jelikož doufám, že by to někomu třeba mohlo vykouzlit úsměv na tváři, odvést jej od každodenního trápení. Ale začínám dost pochybovat, jestli má psaní vůbec ještě cenu.
Když totiž kolikrát vidím, jaké povídky jsou nejvíc oceňované a po kterých čtenářky šílí, propadnu zoufalství. Evidentně někde dělám chybu. Z pohledu ostatních. Ne však z toho svého. Píšu, jak umím, jak to cítím, snažím se tvořit tak, abych se za to nemusela stydět ani za pár měsíců od napsání… Zjevně ovšem ne dost dobře.

Takže dokončím IWBWY a snad i Destroy(ed) a nevím, jestli se budu pouštět do něčeho dalšího. Stejně jako nevím, jestli ještě někdy zveřejním nějakou jednodílovku. Není to o tom, že bych nechtěla, ale opravdu mě už unavuje se neustále vnucovat a podstrkovat své výtvory někomu, kdo o to evidentně nestojí. Pak se asi nemůžu divit, že i lajky na stránce nám stále klesají.

Prosím, neberte tohle jako článek, kterým vás chci donutit k nějakému litování či něčemu podobnému, vůbec, něco takového se mi příčí! Jen jsem to musela napsat… Hodně mě to totiž trápí. Nerada se někomu vnucuju, což mi ohledně povídek přijde a už nemám sílu.

Těm z vás, které to dočetly až sem, děkuji a vyjadřuji obdiv! Jste prostě nepřekonatelné! =D Odpusťte mi tento výlev, prosím. Ale jednou se v člověku něco zlomí. Víte, zveřejňováním povídek a dostáváním je mezi lidi jsem si začala plnit sen. Nebo jsem si to aspoň myslela… Asi proto si to tolik beru.
Uvidíme, jak to bude dál. Mám vás ráda.

Petra M.
 


Anketa

••••Myslíš, že bych měla zveřejňovat dál a psát i přes takový úbytek čtenářů?••••

Určitě!
Upřímně? Asi ne... =/

Komentáře

1 **Lizzie** **Lizzie** | E-mail | 14. října 2014 v 18:49 | Reagovat

Další, naprosto dokonalý díl!:) Věř mi, že jsem nemohla nedočkavostí ani spát, jak moc jsem se těšila na pokračování:) A k té otázce, jestli má cenu dál zveřejňovat díly, dávám jednohlasně ano! Myslím, že úbytek čtenářů není v tobě, ale v nich... prostě ti jen závidí tvoji nadanost psát povídky a nemůžou se s tím vyrovnat :) čistě můj názor, ovšem já se málokdy pletu :D (ano, to znělo skromně :D) Jinak, chápu tě, asi toho máš hodně a je jasné, že hlavní je škola a povídka až vedlejší, přesto se nemůžu dočkat dalšího dílu! :3

2 kristý kristý | E-mail | 17. října 2014 v 18:23 | Reagovat

Já jednoduše nemám slov. 101 díl je prostě k nakousnutí. :3 Nemůžu se dočkat dalšího dílu. :) Abych pravdu řekla, tak mě to mrzí i za tebe, že čtenáři ubývají a dávají likes na povídky, který s prominutím nemaj hlavu ani patu a píší komenty typu: "je to boží", "supr, krásnej díl, chci rychle další část". Nechápu je, ke všemu, když ten příběh nemá ani správně napsaný a co slovo, to hrubka. Nechci nějak urážet, ale vážně, by se měly probudit a obdivovat spíš příběh, který je krásně napsaný, procítěný, jako by ten člověk, který to čte sám zažil. A to milá Petruš, cítím u tvých příběhů. Jsou neskutečně krásný. Ani nechci pomyslet na to, že by si je jednou přestala psát. Bylo by mi to neskutečně líto, ale pokud to tak cítíš, že by to bylo lepší, tak tě nechám. Konečné rozhodnutí je na tobě. :)

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama