Miluji psaní příběhů a miluji 1D, tady bych to příležitostně ráda spojila dohromady. Jsi-li hater, můžeš záložku klidně zavřít, tady Ti pšenka nepokvete =P Díky všem, kteří sem zavítají a nějakou chvíli pobudou!
Trailer k blogovému románu "I wanna be with you"

I wanna be with you /58.díl/

5. prosince 2013 v 18:54 | P. |  I wanna be with you
Krásný mikulášský večer přeji! Říkala jsem si, že by možná byla vhodná doba na další část IWBWY, třeba jsou mezi vámi tací, co si potřebují trochu odpočinout ;o) A MOŽNÁ by to šlo i během mého příběhu =) Aspoň v to pevně doufám.
Chci moc poděkovat za krásné komenáře, vlastně i za kliky v té anketě… Protože vaše zpětná vazba, ať už je jakákoli, je ta největší odměna… Doopravdy =)
KRÁSNÉ POČTENÍ ♥
"Celý článek"


"A říkají mi Damien, jen tak mimochodem," napřáhl ruku, ovšem ani tehdy jsem ji nepřijala. Ne že bych nechtěla, prostě to nešlo. Nedokázala jsem se vůbec hnout.
Jeho se to ale nedotklo. Jen zvědavě naklonil hlavu a nevinně pronesl: "Ale no tak! Tvá mysl přece byla nadpřirozenu vždycky otevřená, snad se to nezměnilo? Po všem, čím sis prošla?"
"Když," zasípala jsem. Kam se poděl můj hlas? "Když tohle už mi přijde až moc..."
"Chápu," posadil se a pokrčil rameny. "Čím dřív se s tím ale smíříš, tím spíš můžeme probrat, proč tu vlastně jsem."
Jako by se toho na mě už tak nesypalo dost. Vnímala jsem stupňující se hučení v uších, obrazy se mi před očima slévaly v jeden. Viděla jsem jen rozmazané barvy. Víc mi svět neukazoval.
"Petro?" dolehl ke mně Damienův obavami zastřený hlas. Silou vůle jsem se vrátila do přítomnosti. V sebekontrole jsem se doopravdy zlepšila.
"V pořádku?"
Přikývla jsem. Hlasivkami jsem si tak jistá nebyla.
"Fajn. Pak abychom asi mohli přejít k jádru věci."
"Pošleš mě domů?'" vylétlo ze mě. Vzápětí bych si nejradši vyřízla jazyk, jelikož se zatvářil, jako by na bedrech nesl tíhu celého světa. Sklopil hlavu, poprvé se tak vyhnul mému pohledu, a šeptnul slova, která se mi zaryla do duše. "To nemůžu."
Propletla jsem si prsty a ignorovala nepříjemné pálení v hrdle. Ne, nerozbrečím se. Zbytky sil v sobě ještě někde objevím.
"Dostat se zpátky je totiž na tobě!" chytil mě za ruku. Jeho dotek byl... zvláštní. Ne nepříjemný, jen hodně podivný. Jako bych v dlani třímala líhnoucího se motýla. Tak takové je dotknout se anděla? "Nikdo ti nepomůže. Musíš to zvládnout sama."
Přesně jak říkala Amelia.
"Jenže jak toho mám asi dosáhnout?" odvrátila jsem zrak. Do očí mě bodaly ostré sluneční paprsky, odrážely se i na hladině.
"Nesmím ti nic říct," zašeptal nejistě. "Už takhle jsem si to u těch nahoře pěkně rozházel."
"Počkej, jak to myslíš?"
Povzdechl si a utrhl stéblo trávy. "Včera jsi zabránila klukům, aby jeli do města, že?"
Přikývla jsem, nechápajíc, co to s tím má společného.
"To já ti do hlavy nasadil myšlenku, že se něco stane."
Jeho slova mi nedávala žádný smysl. Vždyť jim pomohl, kdo ví, co by se bez jeho popostrčení stalo. Proč se tedy tváří takhle?
"Zachránils jim život," namítla jsem samozřejmě.
"No právě!" protáhl a počkal, jestli mi to dojde.
Došlo.
Bože.
"Oni měli zemřít?" Na konci se mi hlas zlomil. Jako by někdo z prostoru odsával všechen kyslík. Uvnitř jsem křičela.
"Přesně tak. Tedy ne všichni, ale... No. Pěkně jsem jim zamíchal s osudem."
"Proč?" na to jediné jsem se zmohla. "Proč jsi to dělal?"
Poprvé trochu zčervenal. To andělé umí? Odkašlal si a nervózně se ošil. Upřímně, vypadal jako puberťák před svou první schůzkou.
"Tak proč?" naléhala jsem jemně.
"Záleží ti na nich. Petro, sleduju tě celé dny, mám to v náplni práce. Pozoroval jsem tvou pouť tady v Londýně, od okamžiku, kdy ses probudila v tom neznámém bytě. Jsi strašně silná osobnost. A já nechtěl... Nechtěl jsem tě vidět nešťastnou. Znám tě lépe než kdokoli jiný. Zlomilo by tě to."
V tom měl pravdu. Zlomilo. Možná bych i ztratila veškerou vůli pokračovat v té komedii. Má existence by se zbortila jako chatrný domeček z karet.
"Miluješ ho."
"Prosím?" vyhrkla jsem překvapeně.
"Louiho," vyhledal mé oči a pozorně se na mě zahleděl. Cítila jsem tu intenzitu, šlo bezmála o něco fyzického. Bariéra mezi námi náhle zmizela, zjistila jsem, že Damienovi důvěřuji. Ty oči, nadpozemská modř... I kdybych chtěla zůstat na pozoru, nešlo by to
"Třeba se mýlíš," kousla jsem se do rtu. Tak nějak jsem si zvykla nevzdávat se bez boje. A to ani tehdy, kdy sedím na břehu jezera se svým strážným andělem. Oh, fakt jsem to řekla?
"My se nemýlíme," naklonil hlavu. "Přede mnou nemusíš nic předstírat. Stejně je to marné a jen nám to ubírá čas."
"Tak jo!" rozhodila jsem ruce. Zahnal mě do kouta, doslova. "Zamilovala jsem se do něj. Naplno. Tohle jsem ještě nikdy k nikomu necítila."
Vedle mě zazněl nešťastný povzdech. Bezděky jsem se naježila. "Já si tohle nevybrala! Nerozhodla jsem se prchnout do Londýna a ukrást někomu život! A vůbec, na tohle já nemám." S tím jsem se vyhrabala na nohy a chystala se vyrazit pryč. Ovšem Damien mě samozřejmě nenechal. Zvedl se přesně ve stejné chvíli a zastoupil mi cestu.
"Omlouvám se," vyhrkl naléhavě. "Vážně. Jen se mi nelíbí, jak se trápíš."
"Heh, vážně?" pronesla jsem teatrálně a paže založila na prsou. "A co jste si jako mysleli, když jste mě do tohohle navezli? A proč? Co jsem kdy udělala tak špatného?"
"Nic jsi neudělala," položil mi dlaně na ramena. Cítila jsem, jak mi jeho jediný dotek vysílá do těla teplo, v duši se mi usazoval mír a pokoj. A to já nechtěla.
"Nech toho!" vytrhla jsem se mu.
Poraženě spustil ruce. "Fajn, promiň."
"Takže mi to konečně vysvětlíš?"
"Asi ale neuslyšíš právě to, v co doufáš," smutně se pousmál.
Ne, to už mě nevyděsilo. Svůj denní emocionální příděl jsem asi vyčerpala.
AUTOR: PETRA
-btw, kdyby vás něco zajímalo nebo jste jen měly vzkaz, připomínku, a nechtělo by se vám to psát sem, můžete mi to hodit na ask ;o)- → ASK

Přelouskali jste v pořadí už 58.díl? =) Ano? Pak byste mi mohli nechat komentář nebo kliknutí v anketě, co vy na to? (Pokud vám to tedy jde, vím, že některým blog nějak blbne =/) Když už se tu takhle snažím… =) Všimla jsem si, že na blog v první hodině po zveřejnění přijde přes 20 lidí. Ale kliky se v anketě objeví tak 3… Tak si říkám, kde je ta chyba? =D Proto bych vás moc chtěla poprosit, abyste věnovali pozornost ASPOŇ té anketě. Představte si sebe na mém místě. Zájem a zpětná vazba by vás také postrkovaly dál ;o) Moc to pro mě znamená… Ukažte mi, jaký (ne)zájem o povídku máte! ♥
 


Anketa

5.12.: Klikneš mi? Ano, Ty, na Tebe se dívám! =) Prosíííím =)

#click#

Komentáře

1 Ell Ell | 5. prosince 2013 v 19:17 | Reagovat

Moc moc děkuju, že jsi dneska přidala další díl. Udělalo mi to hroznou radost a uklidnilo mě to :)). Díl je opět dokonalý <3! Ale proč jsi to usekla? :D Jsem hrozně napnutá, co jí ten anděl řekne. Hrozně se mi líbí, jak to nadpřirozeno umíš popsat, jako by se ti to doopravdy stalo, i když nestalo. Úplně mě dostala ta věta "Tak takové je dotknout se anděla?" :)). Už nevím, co mám psát, protože je to prostě dokonalé a každým dílem ještě dokonalejší, pokud to vůbec jde. Už se moc těším na další <3.

2 kristý kristý | E-mail | 6. prosince 2013 v 18:03 | Reagovat

Já už vážně nevím, co ti nato mám psát. Zase si mě dostala. Miluju tvoje příběhy a tenhle jsem si obzvlášt oblíbila. :3 I <3 this is story.

3 Mikayla Mikayla | 6. prosince 2013 v 20:03 | Reagovat

strašně mě potěšíl nový díl, čte se  to upnlě samo je to přímo božsky napsané:) nemůžu se dočkat pokračování, zbožnuju ten příběh

4 Lucy Lucy | 7. prosince 2013 v 12:11 | Reagovat

Začínám se té povídky bát. A jak tam bylo napsané "Oni měli zemřít?" "Přesně tak. Tedy ne všichni, ale..." Měla jsem husinu!! Asi bych tě uškrtila, kdyby se někomu z nich něco stalo. Nemůžu se dočkat dalšího dílu. Doufám, že bude co nejdřív:)

5 Anne Anne | 31. prosince 2013 v 15:11 | Reagovat

Přesně jak si psala, nefunguje mi "klikání" :( Jen občas se povede, že se mi klik a hodnocení načtou. Proto ti tady nechám aspoň komentář :) Popadám dech, nevím co říct. Je to napnuté jak Louího kšandy! :) Snad jen to, že jsem strašně vděčná, že ještě nejsem u konce zveřejněných dílů, protože v tuhle chvíli bych asi... No nevím, co bych, ale rozhodně by to nebylo nic dobrého a mělo to něco společného s hodně velkou netrpělovostí:D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama