Miluji psaní příběhů a miluji 1D, tady bych to příležitostně ráda spojila dohromady. Jsi-li hater, můžeš záložku klidně zavřít, tady Ti pšenka nepokvete =P Díky všem, kteří sem zavítají a nějakou chvíli pobudou!
Trailer k blogovému románu "I wanna be with you"

I wanna be with you /57.díl/

28. listopadu 2013 v 19:26 | Petra |  I wanna be with you
Krásný čtvrteční večer =) Pro zlepšení nálady přidávám další díl I wanna be with you. Když už je venku taková zima a sychravo, není nic lepšího než se zachumlat pod peřinu a něco hezkého si přečíst. Já nyní pevně doufám, že tento příběh do oné kategorie spadá =) Byla bych moc ráda, kdybyste k IWBWY utíkaly od reality, aby měla povídka moc vás nakopnout a zlepšit náladu. To by bylo totiž to nejkrásnější =)
Chtěla bych vám moc poděkovat za podporu, a to všem, kteří komentují, píšou mi krásné zprávy nebo prostě jen klikají v anketě a dávají mi tak najevo, že psaní má smysl. Vděčím vám za mnohé…
KRÁSNÉ POČTENÍ ♥


"Netvař se tak vyděšeně," brouknul konejšivě. Což mě absurdně vykolejilo ještě víc. Co se to jen děje? Je to vážně blázen? Ale jak ví...
"Já vím všechno," roztříštil síť mých úvah. Chvilku trvalo, než mi došlo, že dostávám odpověď na jednu ze svých myšlenek. Stravovala mě hrůza. Pohlcovala každičkou buňku v mém těle, plížila se jím jako prodlužující se stín.
"Mluvíš nesmysly," procedila jsem skrz zuby, otočila se na patě a vyrazila opačným směrem, než jaký vedl k Amelii. A bylo mi to fuk, chtěla jsem se jen dostat od toho člověka co nejdál.
Stačil však jeden krátký nádech a on stál přede mnou. Okamžitě jsem zastavila. Mrkala jsem a snažila se pochopit, jak se tam mohl tak znenadání zhmotnit, ale... Zbytečně. Nenapadlo mě jediné rozumné vysvětlení.
"Jak jsi to udělal?" zasípala jsem, na konci se mi hlas zlomil.
"Umím toho víc," odpověděl samolibě. I přes jeho rádoby povýšené chování z něj vyzařovala dobrota, něco ve mně mu moc chtělo věřit. Což je ta největší blbost, jaká mě mohla napadnout.
"To tys mi zabránil, abych vběhla pod náklaďák?" trhla jsem hlavou dozadu. "Díky, zřejmě jsi mi zachránil život."
Smekl imaginární klobouk, avšak víc neřekl.
"Proč se ale ti lidé tvářili tak vyděšeně, když jsem se na tebe zeptala?" pokračovala jsem ve výslechu. Nazval mě mým pravým jménem, třeba tu jde o mnohem víc. Copak se může stát ještě něco šílenějšího?
"Možná jsi jediná, kdo mě vidí."
Nevěděla jsem, zda se mám smát nebo brečet. Střílí si ze mě? Trochu kruté.
"Jo, jasně," odfrkla jsem pohrdlivě.
"Připadá ti to tak nemožné?" zašeptal tajnůstkářsky. "Tobě? Dívce, která se ocitla v těle někoho jiného?"
To mě dopálilo. Začala jsem mlít páté přes deváté. "Aha, já vím! Navedl tě Niall, co? Doufám, že se teď někde dobře baví!" Do očí se mi znovu tlačily slzy. Jak mi to mohl udělat?
Chlapec však na má obvinění nereagoval. Jen nespokojeně nakrčil nos, mezi obočím se mu utvořila jemná vráska. "No jo, Niall. Věř mi, mí nadřízení nebyli právě nadšení, že mu všechno došlo." Mnul si bradu a vypadal plně pohroužen v myšlenkách. Zato já byla zmatená víc a víc.
"Co to povídáš?" vyjela jsem. "Nadřízení? Za tímhle nestojí Niall?"
Jako by si až teď všiml mé přítomnosti. Zkoumavě mě pozoroval, skoro jsem se pod jeho pohledem zmenšila.
"Poslyš," přejel si dlaní po krku. "Sice se ti to zdá nemožné, ale mě fakt nikdo jiný nevidí. Ty teď působíš, jako by ses bavila sama se sebou." Dobrá, to se mi nezamlouvalo. "Takže navrhuji zamířit do parku a tam si sednout k jezeru. Nebudeš tam tak nápadná."
Chtěla jsem namítnout, že se kolem nenachází žádný další člověk, ovšem v té chvíli se kolem mě prohnal obrovskou rychlostí chlapec na skateboardu.
Skvělé, jezdit v dešti? Já být jeho mamka-
Mé úvahy přerušil onen neznámý. "Vždyť neprší..."
Zvedla jsem hlavu k obloze. Mraky se protrhávaly, slunce svými paprsky vysoušelo zem.
"Fajn," povzdechla jsem si. Co můžu ztratit? "Jdeme."
Paní s masivní holí se zastavila a zabodla do mě zamračený pohled. Nervózně jsem se usmívala, zatímco můj společník se pobaveně chechtal.

U jezera jsem se zhroutila do trávy, přitáhla kolena k bradě a zahleděla se na protější břeh. Kolem procházela spousta lidí, ale žádný z nich mi nevěnoval pozornost. Zamilované páry měly oči jeden pro druhého, okolní svět pro ně neexistoval.
Jeden takový přitáhl mou pozornost. Sledovala jsem je se smíšenými pocity. Najednou jsem měla problém pamatovat na to, že Louiho city doopravdy nepatří mně. Že ani nikdy patřit nebudou.
"Netrap se," usedl ten podivný kluk vedle. Jako by se mě dotklo slunce, má kůže najednou... sálala. "Však se vše vyřeší dřív, než se naděješ."
Střelila jsem po něm pohledem. "Co ty o mně vlastně víš?"
"Všechno," odpověděl prostě a očekával, že se a tím smířím. Ale to se šeredně mýlí. "Dokaž to."
Zareagoval na výzvu v mém hlase. Položil se do trávy a paži strčil pod hlavu. "Fajn. Jmenuješ se Petra, pocházíš z malé zemičky ve střední Evropě. Narodila ses roku 1992 jako jediné dítě a vyrůstala ve velkém rodinném domě, ve vesnici, která ani nebývá na mapách. Mělas krásné dětství a úžasné rodiče. Dostala ses na gymnázium a těsně před tím, než tě kdosi katapultoval do Londýna, jsi dokončila první ročník na vysoké škole."
"Dobrá," namáhavě jsem polkla, "tohle všechno se dá odněkud vyčíst. Co jsi zač?"
"Ještě jsem neskončil," zavřel oči. "Jsi extrémně citlivá, moc nad vším přemýšlíš, chybu vždycky hledáš u sebe, přestože jsi evidentně žádnou neudělala. Bojíš se neúspěchu a zklamání, za své blízké bys položila život. V šesti letech jsi po pádu utrpěla silný otřes mozku a dodnes má tvé pravé já," na poslední slova vložil jasný důraz, "na čele jizvu." Vše tohle vychrlil jedním dechem.
Když skončil, řasy se mu zatřepotaly a já se znovu topila v oceánu. "Stačí?"
"Co jsi zač?" zopakovala jsem svou předchozí otázku, nyní s překvapivou razancí. Vyděsil mě. Vyděsil mě tak, až se mě málem zmocnil hysterický záchvat.
"Pořád nevíš?" laskavě se pousmál. "Jsem tvůj strážný anděl."
Autor: PETRA
Další díl je za námi a já pevně doufám, že se vám líbil a už teď se těšíte na další část! =) Možná děj pomalu graduje, kdo ví, ale slibuji jedno: stane se ještě mnohé, leccos nečekaného, něco očekávaného. Však uvidíte ;o) Pokud tedy samozřejmě vydržíte =)
Prosím prosím: v poslední době mi začaly chodit zprávy, že mnohým z vás nejde ani vložit komentář, ani kliknout v anketě. Upřímně vůbec netuším, čím by to mohlo být =( Ale pokud byste se i přesto chtěly nějak vyjádřit, jen to uvítám =) V menu najdete veškeré kontakty… Všem, co mi něco zanechají (kdekoli), moc děkuji. Díky vám a vaší zpětné vazbě pokračuji dál. Mám vás moc ráda! =)

>>PS: NEVÍM, KDY SE OBJEVÍ DALŠÍ DÍL, PROBLÉMY S INTERNET SE U NÁS NEVYŘEŠILY A ZDÁ SE, ŽE NÁM BUDOU MUSET PŘIPOJENÍ KOMPLET CELÉ PŘEDĚLÁVAT. ASI TO BUDE NA DELŠÍ DOBU =(<<
 


Anketa

28.11.: Mohla bych opět poprosit každého čtenáře o kliknutí? Děkuji pěkně :3

••click••

Komentáře

1 Ell Ell | 28. listopadu 2013 v 19:51 | Reagovat

Celý včerejšek a dnešek jsem průběžně kontrolovala, jestli nebude další díl a teď se tu najednou objevil. Ani nevíš, jakou mi to udělalo radost.
Já to věděla, že to bude strážný anděl. Je to opět dokonalý díl. Vlastně tento díl je něčím výjimečný! To, co říká ten anděl o Petře z příběhu je o tobě, že? Tak, to je přesně část příběhu, kterou miluju ze všeho nejvíc, že je vlastně o tobě, ze tvého srdce. Jsem hrozně napnutá, co přijde dál a moc moc se těším na další díly <3.
PS: kliknout v anketě nemůžu, protože se mi nezobrazuje, takže ti posílám "click" přes komentář :D

2 Tessie Tessie | 28. listopadu 2013 v 19:56 | Reagovat

takový překvapení :3 Nudný večer a nejednou je tu nový díl :33 Díky moc :)) a k tomuhle dílu můžu říct jenom pár slov...WOOW..všechno je tak nečekaný :) Jen tak dál :)

3 A.K. A.K. | Web | 28. listopadu 2013 v 23:37 | Reagovat

Ja neviem čo na to napísať, vlastne ako vždy. Stále mám túto dilemu. Je to fakt neskutočne dokonalé a neskutočne veľmi sa teším na pokračovanie :))

4 Lucy Lucy | 29. listopadu 2013 v 13:56 | Reagovat

Já furt, že to bude někdo, kdo jí bude chtít něco udělat a nebo zabránit v tom, aby to přežila... A on je to její strážný anděl.. :3 Nemůžu se dočkat dalšího dílu! Klidně přijeď k nám, aby ses mohla připojit na net a dala ho sem co nejdřív! :D

5 kristý kristý | E-mail | 29. listopadu 2013 v 15:36 | Reagovat

Já už vážně nevím, co ti mám psát.Nádherná povídka a to, že se tam objeví její strážný anděl, bych vůbec nečekala.Miluju to, když přijdu a jdu se podívat, jestli náhodou není nový díl a když jo, tak se mi nálada vždy zlepší o 100%. I love it. <3 Very Much :) :3

6 [admin] [admin] | Web | 29. listopadu 2013 v 19:52 | Reagovat

[1]: Ell, děkuju :3 ♥ Jak to děláš, že mi svým komentářem POKAŽDÉ vykouzlíš úsměv na tváři? =) Jinak ANO, vyjmenované vlastnosti sedí na mě... =) Trošku jsem se původně bála, aby to někomu nevadilo, ale nakonec jsem to riskla =)

[2]: Tessieeee! ♥ Děkuju :3

[3]: Děkuji za každý komentář a podporu ♥

[4]: Tak já přijedu =D Kdy a kde? =D

[5]: And I love you!! =) Děkuju ;o)

Petra

7 Ell Ell | 29. listopadu 2013 v 20:43 | Reagovat

[6]:To jsem ráda, že ti můj komentář udělá radost :)). Příště se neboj, to, že řekneš něco o sobě na příběhu právě miluju <3.

8 Sára Sára | 30. listopadu 2013 v 20:02 | Reagovat

Nečekala jsem, že to bude strážný anděl :O Ale moc úžasný nápad:))
Nevím, jestli se mé kliknutí v anketě zobrazilo, jelikož jsem na mobilu a nějak to blbne ://

9 Lucy Lucy | 3. prosince 2013 v 17:07 | Reagovat

[6]: Co nejdřív a do Přerova... :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama