Miluji psaní příběhů a miluji 1D, tady bych to příležitostně ráda spojila dohromady. Jsi-li hater, můžeš záložku klidně zavřít, tady Ti pšenka nepokvete =P Díky všem, kteří sem zavítají a nějakou chvíli pobudou!
Trailer k blogovému románu "I wanna be with you"

I wanna be with you /47.díl/

22. září 2013 v 19:34 | P. |  I wanna be with you
Krásný nedělní večer! V pátek jsem pod 46.dílem slíbila, že nového dílu se dočkáte již tuto neděli. A já se snažím své sliby plnit =) Navíc jsem vás v minulém díle tak nějak navnadila, tudíž by ode mě nebylo pěkné, kdybych to zase nějak natahovala =D =) Plus jsem vám neuvěřitelně vděčná za podporu, ta pro mě znamená asi vůbec nejvíc... A čas, který mému psaní věnujete, nikdy nedostanete zpátky, tudíž doufám, že ho nelitujete...
Snad se vám dnešní díl bude líbit, je takový zlomový ;o) Míša mou povídku nedávno (ZÁPLETKAMI) přirovnala k PLL, za což jí patří dík =D A daří-li se mi psát alespoň z poloviny tak napínavě, mám chuť si povyskočit =D
KRÁSNÉ POČTENÍ


Když se nebe zatáhlo a zmizely i ty poslední paprsky slunce, zvedla jsem se k odchodu. Vítr se proháněl náměstím, a přestože bylo poměrně teplo, přistihla jsem se, jak se celá třesu.
Vrazila jsem ruce do kapes džínů. Kdyby to šlo, seberu se, rozběhnu a zmizím z Londýna, zmizím z Británie a z celé této podivné planety, kde se duše prohazují a hrají s lidmi kruté hry. Cítila jsem se slabá, bez energie, každý krok pro mě představoval nevýslovné utrpení.
Zazvonil mi telefon. Chvíli jsem z kabelky nechala hrát "Diamonds" od Rihanny a po nekonečné době pro něj sáhla. Volajícímu zjevně velmi záleželo na tom, abych hovor zvedla, měl více trpělivosti, než bych čekala.
Displej však proměnil tu nejhorší noční můru ve skutečnost.
NIALL.
Srdce se mi proměnilo v kámen. Dlouho jsem jen zírala na blikající obrazovku, jako bych čekala, že se písmena přeformují v nějaké jiné jméno. Ovšem tak se nestalo. Měla jsem před sebou dvě možnosti. Buď telefon nechám vyzvánět a zbaběle se k problému obrátím zády, nebo udělám jednou něco správně a s blonďákem si promluvím. Ať tak či tak, jednou mu stejně budu muset čelit. Tedy, pokud si to s tou emigrací ještě nerozmyslím…
"Prosím," přiložila jsem si telefon k uchu. Můj hlas se chvěl, tentam byl pevný a sebejistý tón. Samu sebe jsem vnímala jako někoho, kdo se zhroutí při nejmenším projevu nátlaku.
"Eleanor?" zaznělo ze sluchátka. Takhle mi to jméno znovu znělo cize, patřilo úplně jiné dívce z odlišného světa, někomu, kým bych se nikdy nechtěla stát. "Kde teď jsi?"
"Proč voláš?" opáčila jsem bez okolků. Nač se zdržovat, ať to mám za sebou.
"Kde jsi?" zopakoval, kupodivu naprosto klidně.
"Proč se vlastně ptáš?"
"El, nechci se hádat," vydechl poraženě. "Myslím, že bychom se měli sejít. Potřebujeme si promluvit."
V tom měl naprostou pravdu, věděla jsem to. Ale jsem připravena stanout tváří v tvář jasné konfrontaci? Budu-li souhlasit, dostanu se na ten vůbec nejtenčí led. Na druhou stranu nemám na výběr. Vyhýbat se mu nemůžu donekonečna.
Vyvěšovala jsem bílý prapor a souhlasila s kapitulací. "Dobře, kde se sejdeme?"

Čekat na mě měl v jedné z úzkých uliček vedoucích z náměstí. Nepochybovala jsem, že se tak chce schovat před nechtěnou pozorností, přesto mě však při chůzi kolena zrazovala. Měla bych si v hlavě připravit nějaké výmluvy, vytáčky, argumenty… Avšak můj mozek si vzal dovolenou. Odmítal spolupracovat, nechal mě v tom samotnou.
Sotva jsem zabočila za roh, spatřila jsem ho. Niall se ležérně opíral o stěnu jedné z mnoha budov a v pozadí se nervózně procházel jakýsi vysoký hromotluk. Byla jsem si absolutně jistá, že jsem ho ještě nikdy nepotkala.
"El!" vyhrkl blonďák, sotva si mě všiml. Znovu, jako už tolikrát předtím, zvědavě naklonil hlavu a zamračeně si mě prohlížel. Nehodlala jsem se dál chovat jako exponát vystavený v muzeu. "Přestaň si mě konečně prohlížet, jako bych byla nějaká rarita!" vyštěkla jsem naštvaně. Ne, žít v permanentním stresu není nic dobrého.
Podivně mu zablýsklo v očích, když promluvil. "Chováš se jinak."
"Jo, to už jsem od tebe slyšela. Jen proto ses chtěl sejít? To sis mohl ušetřit námahu," vychrlila jsem jedním dechem a obrátila se k odchodu. Než jsem to však stačila udělat, dopadla mi na rameno Niallova ruku. "Ještě mám otázku."
Ten tón se mi nelíbil. Donutil mě zastavit na místě a málem vrůst do země.
"Říká ti to něco?" strčil mi pod nos malý barevný letáček. Vytrhla jsem mu ho a pozorně se na něj zahleděla. Spolkla jsem hodně peprnou poznámku. Dívala jsem se totiž na papír, na němž byl vyfocen Ameliin mystický krámek. Poznala bych ho bez jakýchkoli problémů.
"Kdes to vzal?!" vyjela jsem ostřeji, než jsem měla původně v úmyslu.
"Takže ti to něco říká."
"Tys mě špehoval?" došlo mi najednou. Zmocnil se mě vztek. Co si to vůbec dovoluje? Sakra, co se mezi ním a Eleanor stalo, že má potřebu chovat se takhle? "Jak se opovažuješ? Co proti mně máš?"
"Nic proti tobě nemám," pokrčil rameny. Rádoby bezstarostné gesto, avšak ve tváři se mu stále drželo napětí. Byl evidentně ve střehu.
"Tak co má celé tohle," rozpřáhla jsem ruce, "znamenat?"
Pokročil ke mně. Ucouvla jsem o pár kroků, najednou mi přišlo nesmírně důležité, abych si udržela vlastní prostor. Jakékoli narušení pro mě znamenalo další osudovou ránu a já netušila, kolik jich ještě snesu.
"Ty nejsi Eleanor," pronesl náhle zřetelně, bez jakékoli stopy po ironii. Určitá má část doufala, že je to jen hodně krutý vtip a Niall se co nevidět rozesměje, avšak tak se nestalo. Držel kamennou tvář, modrýma očima se vpíjel do mých.
Lapla jsem po vzduchu a zlomila se v pase. Bolestivá křeč se vrátila.

Autor: PETRA
Víte, že čím déle zveřejňuji, tím mám větší strach z vašich reakcí? Doopravdy. Bojím se, aby vám jednou nedošla trpělivost a na příběh jste nezanevřeli. Ale co bych mohla dělat, že =) Píšu podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, snad už se příběh dotknul vašeho srdce ;o) A jste-li tu noví, vítejte! Jsem vděčná za každého jednoho čtenáře ;o)
 


Anketa

22.9.: Pravidelné sčítání lidu =D

••CLICK•• 100% (28)

Komentáře

1 Tessie Tessie | 22. září 2013 v 19:43 | Reagovat

No do háje, to sem nečekala :o rychle prosííí moc prosííím přidej další :))

2 Sára:) Sára:) | 22. září 2013 v 19:52 | Reagovat

Peti, vážně? -_- Takhle zkončit? -_- No twl, já se nemůžu dočkat na další díl :3 Tohle je dokonalost :O

3 A.K. A.K. | Web | 22. září 2013 v 19:58 | Reagovat

Dokonalé ako každá jedna časť! Teším sa na ďalšiu :)

4 Ell Ell | 22. září 2013 v 20:08 | Reagovat

Tak tenhle díl byl jeden z nejlepších a nejdokonalejších! Úplně jsem se do toho ponořila, píšeš neskutečně poutavě <3! A hlavně v příběhu začíná "přituhovat", což se mi také líbí. Zajímalo by mě, jak na to Niall přišel, no prostě by mě zajímalo úplně všechno! Moc se těším na další díl:))

5 Mikayla Mikayla | 23. září 2013 v 14:45 | Reagovat

no tak to je něco jestli ji z Nialla trefí tak to ho Louis zabije

6 Secret Secret | 23. září 2013 v 15:12 | Reagovat

ňůůů dokonalé ! :33

7 Secret Secret | 23. září 2013 v 15:12 | Reagovat

ňůůů dokonalé ! :33

8 Mončiča Mončiča | 23. září 2013 v 18:28 | Reagovat

Och tak si prajem, aby niekomu povedala niekomu pravdu! Napríklad Niallovi :)No uvidím ako sa to vyvinie! :D Teším sa na pokračovanie! :))

9 Šarka Šarka | 25. září 2013 v 19:34 | Reagovat

Dokonalé :33 prosím dej už další a delěí :D :))

10 Opel Opel | 28. září 2013 v 15:39 | Reagovat

a ty kráso :D dokonalost :D :):)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama