Miluji psaní příběhů a miluji 1D, tady bych to příležitostně ráda spojila dohromady. Jsi-li hater, můžeš záložku klidně zavřít, tady Ti pšenka nepokvete =P Díky všem, kteří sem zavítají a nějakou chvíli pobudou!
Trailer k blogovému románu "I wanna be with you"

I wanna be with you /33.díl/

7. července 2013 v 12:40 | P. |  I wanna be with you
Krásné nedělní odpoledne přeji =)
Než vyrazím na pouť (ano, jsem blázen, i v takovém horku =D), rozhodla jsem se hodit na blog nový díl IWBWY. Některé z vás už se na něj ptaly- chci jen říct, jak moc si cením vašeho zájmu ♥ Vidím, že jste si k příběhu našly cestu, což pro mě moc znamená... Jak jsem nedávno psala na FB, tato povídka je asi má největší srdcovka. Překonala všechny vícedílovky, které jsem doteď vytvořila. Tuhle v noci jsem nemohla spát, tak jsem otevřela word a všechny dosud napsané díly přelouskala. Ano, mám IWBWY ráda ;o) A vidět, že některé z vás jsou na tom stejně, je pro mě ta největší odměna. DĚKUJI VÁM Z CELÉHO SRDCE ♥ Snad u "románu" zůstanete, můžu vám slíbit pár překvapivých obratů =) Ale dost už mých výlevů, užijte si 33. oddechový díl :3
KRÁSNÉ POČTENÍ
>>Update: VYTVOŘILA JSEM NOVOU IKONKU =)<<


S vyděšeným pohledem, který se mi zakrýt nepovedlo, jsem se od Louiho odtáhla. Kdybych mohla brečet, začnu. Klidně bych se sesunula na zem a schoulila se do klubíčka.
"Ne, počkej," přivinul si mě k sobě těsněji, "to se tě nemělo dotknout. Jsem jen z takového obratu překvapený, nic víc."
Hlodal ve mně strach. Co když všechno nevědomky ničím právě tím, že se to moc snažím neničit? Co když je ta vynakládaná síla příliš velká? "A," polkla jsem namáhavě, "překvapený v jakém slova smyslu?"
Pohladil mě po tváři. "V tom nejlepším možném," odpověděl sametovým hlasem. "El, vždyť takhle jsme si nepopovídali, ani nepamatuji! Nevím, kdy jsme se spolu tolik nasmáli. Poslední dny bych nevyměnil za nic na světě."
Místo aby se mi ulevilo, dostavila se panika. Proč? Z jednoho prostého důvodu. Jeho poslední slova už se dotýkala mě samotné. Mě, nikoli Eleanor… Hlava se mi motala, jako bych právě slezla z kolotoče. Kdyby jen tušil, v jak složité situaci se nevědomky ocitl.
"Proč se tváříš tak vyděšeně?"
Povzdechla jsem si. Les šuměl ve zvedajícím se větru a studené kapky nás oba doslova bičovaly. A mně to bylo fuk. Celou svou bytostí jsem se soustředila jen a pouze na svého společníka. "Já nevím. Všechno je takové… divné."
"Ne teď," usmál se. "Teď je všechno naprosto perfektní."
Chtěla jsem tomu věřit, opravdu chtěla, a to hrozně moc, ale… Jedna má část, ta rozumná, to prostě nedovolila. Dokázala se soustředit pouze na problémy, starosti a trable, které mám jak za sebou, tak před sebou. Asi hlavně to druhé.
Konečně ten liják ustal. Koně se stále pásli opodál a sem tak vydali tiché zaržání. Podívala jsem se na hodinky. Večeři jsme dávno prošvihli, snad se na ranči najde něco k snědku pro meškající turisty. Můj žaludek už totiž hlasitě protestoval. "No, nevrátíme se? Ještě bude trvat, než naše společníky odstrojíme."
"Sice se mi nechce, ale co naděláme," usmál se a naposledy mě políbil.

Ve stájích sundat sedla, koně očistit a vyhřebelcovat nám trvalo skoro hodinu. Tudíž jakmile jsme se dostali k recepci, bylo osm pryč.
"Ajaj," vytřeštila Maggie zrak, "koukám, že vás chytil ten největší slejvák, co?"
"Zrovna v půlce cesty," přikývla jsem a bezděky se otřásla. To mokré oblečení začalo studit. "Ale nějak jsme se nemohli donutit k návratu."
"To chápu," zazubila se. "Jistě máte hlad, projděte jídelnou dozadu do kuchyně a tam si vezměte, co je libo."
S povděkem jsme se tam vydali.
"Ty se celá třeseš," promluvil starostlivě Louis. Měl pravdu, ale v té chvíli jsem se dokázala soustředit pouze na svůj prázdný břich. "To se dá vydržet, jen když konečně něco sním!" Na to mi neodpověděl. Tváří se mu mihl pouze stín nějaké emoce, avšak než jsem ji stačila rozluštit, zmizela.
Ocitli jsme se v úplně prázdné prostorné kuchyni. Vypadala jako z filmu.
"Co si dáš?" nakouknul Lou do lednice. "Je tady toho spousta! Sendviče, zeleninové saláty, zmrzlina-," okamžitě jsem mu do toho skočila. "Zmrzlinu!"
"Tomu říkáš večeře?" zvedl pobaveně obočí, ale skutečně kelímek vyndal a přišoupl ho po pultu ke mně. Hmm, vanilková, má oblíbená. Po otevření asi šesti zásuvek jsem konečně našla lžíce, jednu podala svému společníkovi a odklopila víčko.
"Asi nejlepší, jakou jsem kdy měla!" protáhla jsem po prvním soustu. Nevím, kde se ve mně najednou vzala taková bezprostřednost, ale ta samota na místě, kam se člověk hned tak nedostane, byla čarovná.
Vtom se Lou dotknul mého nosu a já na něm ucítila něco lepkavého.
"Hej!" křikla jsem naoko rozhořčeně, ovšem než jsem mu to mohla oplatit, přistála mi na tváři další hrst studené hmoty. Chce válku? Má ji mít!
A tím to začalo. Pálili jsme tam po sobě zmrzlinu hlava nehlava, kuchyně brzy vypadala jako po boji. Bránice mě bolela od neutuchajícího smíchu, byla jsem vyčerpaná, ale neuvěřitelně šťastná.
"Musíme to uklidit," vypravila jsem ze sebe zajíkavě, nedařilo se mi popadnout dech.
"Jo, to bychom asi měli," chechtal se můj společník dál. Rozesmáli jsme se nanovo. Zmrzlinová válka by našim hostitelům asi neudělala radost…

>>ZLOMEK Z PŘÍSTÍHO DÍLU<<
Vzbudila jsem se uprostřed noci. Krb byl vyhaslý a v celém pokoji panovalo hrobové ticho. Tedy, ne tak docela ticho… Pronikal ke mně zvláštní vzdálený hlas, jenže já mu pořádně nerozuměla. Lákal mě ven…

Autor: PETRA
*hvízdne* Páni, jak to utíká, máme za sebou už 33.díl... Jsem hrozně zvědavá, kolik z vás vydrží do konce. A také mě zajímá, kolik lidiček se mi ještě povede k četbě nalákat =) Pokud tedy vůbec =D Znovu moc děkuji za podporu...
KOMENTÁŘ MOC POTĚŠÍ :3
Btw, kdyby si chtěl s autorkou této "slátaniny" kdokoli pokecat, pod článkem najdete odkaz na FB. Nebojte, nekoušu =D =D =)

 


Anketa

Pravidelné sčítání lidu =)

*ruka nahoře* Sím, sím, čtu povídku =P 100% (24)

Komentáře

1 Secret xxx Secret xxx | 7. července 2013 v 13:40 | Reagovat

Zase dokonalé! Strašně moc ráda čtu tvoje povídky! Sice to píši už po několikáté a taky do budu psát ještě hodně dlouho ! :) jen tak dál ! Vážně moc super! Těším se strašně moc na další díl ! xoxo

2 Kristýna Kristýna | E-mail | 8. července 2013 v 12:18 | Reagovat

Tvoje příběhy prostě žeru.Každý den se koukám, jak na fb,tak sem,jestli si nepřidala nový díl.Píšeš úžasně.Jednim slovem DOKONALÝ!!! :)

3 A.K. A.K. | Web | 8. července 2013 v 17:14 | Reagovat

je to skvelé :) teším sa na pokračko :)

4 Petule Petule | 9. července 2013 v 10:01 | Reagovat

Petí už zase! Zase mi dáš něco kvůli čemu budu napjatá jak struna budu si kousat nehty! :D Nech toho! Je to tvůj nejhorší zlozvyk ! ;D Každopádně super a prosím co nejrychleji další díl! :) x

5 Mikayla Mikayla | 10. července 2013 v 18:10 | Reagovat

naprosto dokonalý

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama