Miluji psaní příběhů a miluji 1D, tady bych to příležitostně ráda spojila dohromady. Jsi-li hater, můžeš záložku klidně zavřít, tady Ti pšenka nepokvete =P Díky všem, kteří sem zavítají a nějakou chvíli pobudou!
Trailer k blogovému románu "I wanna be with you"

I wanna be with you /11.+12.díl/

9. května 2013 v 11:42 | P. |  I wanna be with you
Hůůůůa =) Tak tady vám přináším další dva díly svého "románu". Opakuji se: ano, jde to pomalu. Nit příběhu se vine jako v knížce ;o) Tam se vám všechno také nestane na prvních několika stránkách. Někdy musíme přelouskat i 600 listů, než se se dopracujeme ke konci =) Mrzelo by mě, kdyby vás story přestala bavit, ale asi s tím nic neudělám *krčí rameny* Mé psaní takové je ♥ Děkuji vám za podporu, hodnocení, krásné komentáře a návštěvy u mě na blogu :3 Ženou mě dál, opravdu... Jste úžasnééé =P
"Celý článek"


11. DÍL
Přemýšlela jsem, zda na blonďáka uhodit a zeptat se, co má, sakra, za problém. Jelikož budu-li na Eleanořině místě pár dní a on se na mě hodlá stále mračit jako čert, zajisté to nezvládnu.
"Můžeme?" postavil se mi Louis do zorného pole. Silou vůle jsem se vrátila do přítomnosti, chytila se ho za ruku a nechala se uvést dovnitř.

V hale jsem div nezalapala po dechu. Na takovém místě jsem se ocitla poprvé. Tolik světla, vůní, barev! Benefice se zřejmě nesla ve velkém stylu, dokonce mě napadlo, zda nejsem nevhodně oblečená. Což mě znejistělo ještě víc.
"Lou, El!" zaslechli jsme a vzápětí se k nám prodrala vysoká blonďatá slečna ve svítivě modrých minišatech. Sjela jsem ji zvědavým pohledem. Na jiné dívce by takové oblečení působilo nemístně, ale ona byla jednoduše úchvatná.
"Ahoj Hannah," jako první promluvil Louis. Snažila jsem si vtlouct do hlavy její jméno. Jistě se mi to bude hodit.
"Eleanor," vmžiku se ke mně obrátila, "moc ti to sluší…"
"Vážně?" kuňkla jsem. "Až tady mi došlo, že jsem možná zvolila špatné oblečení…"
"Neblázni," chytila mě za ruku a zatočila dokola. Jasně, brát to s klidem, zřejmě spolu tohle prováděly často. "Vždycky jsem ti říkala, že ty by sis mohla vzít i pytel od brambor a stejně tě zvolí královnou večera…"
Nervózně jsem se uculila. Neočekávalo se snad, že na tohle odpovím…?
"Je ti dobře?" položila mi tu samou otázku, kterou jsem během dneška slyšela snad stokrát.
"Na to se mě dnes ptá každý," nervózně jsem se zasmála. "Ano, jsem. Jen mám podivný den, nic hrozného."
Po mém prohlášení chvíli panovalo ticho. Nebýt hovoru ostatních hostů, slyšeli bychom spadnout špendlík.
"Omluvte mě, prosím," promluvila jsem po chvilce.
"Počkám tamhle u baru, ano?" políbil mě Lou na tvář a ukázal do zadní části hotelové haly. Jen jsem přikývla. Když se ode mě odvrátil, naposledy jsem se podívala na Hannah a vykročila hledat toalety.
Ona se do mě však, k mému nemalému překvapení, zavěsila a začala nadšeně štěbetat. "El, já jsem tak ráda, že ses nakonec rozhodla přijít! Jistě tě Jess ještě dnes bombardovala telefonáty a chtěla tě přemluvit, abys vyrazila na ten mejdan." Trošku ve mně hrklo. Zřejmě šlo ze strany mých kamarádek o velkou akci.
"Ale takových ještě bude!" pokračovala. "Jste s Louisem krásný pár, jen se ukažte…" s tím na mě mrkla, odpojila se ode mě a běžela se přivítat s nějakým mladým mužem v černém obleku.
Sledovala jsem její vzdalující se siluetu, v duchu uvažujíc, jestli to vážně celé zvládnu.
Než jsem se nadála, ocitla jsem se na místě.
Vklouzla jsem dovnitř, rychle se upravila a poté se s bušícím srdcem vydala hledat Louiho.
Vlastně až při návratu do haly mi to celé došlo. Kde jsem, s kým, v jaké situaci. Mému životu se to ani trochu nepodobalo, vůbec bych tam neměla stát! Sakra, musím udělat správnou věc. No jo… Jenže… To je jaká?

12. DÍL
"Dobrý?" usmál se Louis, sotva jsem se k němu na baru připojila. Podával mi červené víno a já málem odmítla. No, to by ještě tak scházelo. Kdybych začala ohrnovat nos nad nápojem, který jsem zjevně měla ráda.
Ajaj, brzy začnu mít krizi identity.
Tak jsem sklenku přijala, usrkla trochu toho barevného moku a potlačila ušklíbnutí. Nikdy jsem alkohol nepila, nějak jsem si k němu nevypěstovala vztah. My dva v sobě prostě nenašli zalíbení.
"Už je mi líp," usmála jsem se a se zájmem se rozhlédla kolem. Vše pro mě bylo nové, fascinující. Tolik různých lidí, tolik dojmů. Ani jsem to nestačila všechno zpracovávat. Stále jsem se nerozhodla, zda to, co se mi stalo, budu brát jako událost šťastnou, nebo spíš katastrofální. Zatím však vyhrávala druhá možnost.
Během těch několika minut, které jsme u dřevěného pultu strávili, nás pozdravilo snad deset lidí, půlka z nich se dokonce zastavila prohodit pár slov. Po celou dobu jsem ovládala pádící dech. Já samozřejmě neznala jediného z nich! Takže připouštím, že když se ze salonu ozvalo dunění gongu, jenž signalizoval brzký začátek benefice, div jsem se úlevou nesesunula na nejbližší židli.
"Můžeme?" nastavil mi Louis rámě. S úsměvem jsem se do něj zavěsila. Asi bych se měla trošku uvolnit, jelikož pravděpodobnost, že ke mně bude nějaký kluk znovu takhle pozorný, je mizivá.
Asistent nás odvedl na čestná místa vepředu, a jakmile dosedli i kluci, setmělo se a program začal.

Musím uznat, benefice byla úžasná. Jeden z mých nejsilnějších zážitků­.
Na pódiu se slavné osobnosti střídaly s obyčejnými lidmi, kteří buď rakovinu sami prožili, nebo kvůli ní přišli o milovaného člověka. Nejednou mě bodlo u srdce.
Kritická chvíle však nastala zhruba v půlce. Mladá žena zlomeným hlasem vyprávěla o ztrátě svého manžela, jemuž lékaři až příliš pozdě zjistili rakovinu plic. Vzpomněla jsem si na vlastního strýčka, který této zákeřné nemoci též podlehl. Potichu jsem se rozvzlykala.
"Eleanor?" obrátil se ke mně okamžitě Louis. "Jsi v pořádku? Co se děje?"
Křečovitě jsem se ho držela za ruku, až mi zbělely klouby.
"Promiň," kuňkla jsem a sevření povolila. "Jen mě tohle všechno nějak moc vzalo…"
"Chováš se dneska opravdu zvláštně," šeptnul. Poraženě jsem svěsila ramena. Skvělé, ze mě nikdy dobrá herečka nebude! Ještě že jsem nesnila o závratné hvězdné dráze, čekalo by mě rozčarování…
"Nikdy jsi takhle citlivá nebyla," pokračoval. Samozřejmě netušil, co se mnou jeho slova dělají.
Když se nedočkal odpovědi, natáhl se a objal mě kolem ramen. Úlevně jsem se o něj opřela.

"Děkujeme vám všem, že jste dnes přišli a podpořili tak dobrou věc!" zahalasil do mikrofonu asi po dvou hodinách moderátor a sálem se rozlehl ohlušující potlesk. "Abychom se vám odvděčili, srdečně vás zveme na následnou afterpárty, konající se v klubu "Olymp"!"
Lidé se začali překotně zvedat, já se však pryč nehrnula. V Louiho náruči jsem se cítila dobře. Dokonce líp, než bych měla. Což nebylo vůbec dobré znamení. Asi jsem pomalu ale jistě nastupovala na cestu, ze které není návratu.
"Máš chuť jít se bavit?" šeptnul. Zůstali jsme v salonu sami, kolem se rozprostřel klid. A mně už padala víčka.
"Jestli chceš," vypravila jsem ze sebe mezi zíváním. Lou se zasmál a odhrnul mi z tváře pramen vlasů. "Ne, dneska ne. Půjdeme domů, potřebuješ si odpočinout."
Pomohl mi na nohy, pevně propletl své prsty s mými a vykročil z hotelu.

Autor: PETRA
-jestli funguje ten pověstný psí pohled, představte si, jak ho na vás upírám =D Prosím, že mi necháte hodnocení nebo komentář ;o) Děkuji
 


Anketa

Jestliže čteš IWBWY, prosím, klikni =) Díííky =P

Čtu =)

Komentáře

1 Mikayla Mikayla | 9. května 2013 v 13:14 | Reagovat

ouuu další dokonalý dílek :) hlavní hrdinky je mi trošku líto je taková zmatená a ztracená, ale jinak krásně popisuješ pocity :)

2 kaja kaja | 9. května 2013 v 13:16 | Reagovat

Boooooooozi  prosim dalsi uz zitra :)

3 writer21-ff-1d writer21-ff-1d | 9. května 2013 v 13:24 | Reagovat

[1]: Taková má hlavní hrdinka právě být, zmatená a ztracená, vždyť si představ, v jaké se ocitla situaci ;o) Jinak moc děkuju =) P.

4 Ell Ell | 9. května 2013 v 14:01 | Reagovat

ÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ je to vážně nádherné, dokonalé, napínavé, krásné prostě všechno. Hrozně to s hlavní hrodinkou prožívám :). Prosím hlavně piš dál a co nejvíc to protahu, hrozně mě to baví <3

5 Lucik Lucik | 9. května 2013 v 14:54 | Reagovat

ÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ Pane bože tak tohle je prostě dokonalý nemám slov :)
JE TO TEN NEJLEPŠÍ PŘÍBĚH KTERÝ JSEM KDY ČETLA  :) A MŮŽEŠ MI VĚŘIT TENHLE PŘÍBĚH MĚ NIKDY ,NIKDY ,NIKDY NEPŘESTANE BAVIT PROSTĚ DOKONALOST

6 Štěpka Štěpka | 9. května 2013 v 15:02 | Reagovat

Dokonalé!
Moc se těším na další díl! Tak doufám, že ho sem hodíš brzo! :D

7 Sára Sára | 9. května 2013 v 15:26 | Reagovat

Úžasné:')) Vážně, moc se ti to povedlo:P Už mmám tvůj blog aji v záložkách v mobilu s chodím sem každý den:'P:)

8 LucyFishka LucyFishka | 9. května 2013 v 16:16 | Reagovat

Petí, DOKONALÉ ako vždy ;33 <3

9 Andrea Andrea | 9. května 2013 v 20:07 | Reagovat

úžasné ako vždy :)

10 xxx xxx | 10. května 2013 v 17:58 | Reagovat

Amazing! <'3

11 Wendy Wendy | 11. května 2013 v 10:41 | Reagovat

Takže jestli ten "psí pohled" opravdu funguje tak si teď pro změnu představ jak ho upírám já na tebe abys dala další díl ;) jako vždycky je to D.O.K.O.N.A.L.Ý <3

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama